… se mě často klienti ptají. Mají tím na mysli zejména situaci, kdy vymáhají peníze po svém darebném obchodním partnerovi. Dokud se na sebe smáli, necítili samozřejmě potřebu cokoliv psát, vždyť je to prima člověk, kterému se dá věřit, na to mají nos! Ale ejhle, cosi se zaseklo v Orloji pražském a úsměv jim na rtech ztuhl. Jak teď mají u soudu prokázat, co jim ten pacholek (nejmírnější slovo, co se mi kanceláři vyskytlo) slíbil a oni, hříchem neposkvrnění spolehli se na to?
Ano platí. E-mailová korespondence je u soudu dostatečný důkaz o tom, co se mezi účastníky stalo. Otázka ovšem bývá, co v těch mailech je vlastně napsáno a jak to partneři, nyní již účastníci sporu, vlastně mysleli. A co si o tom myslela druhá strana. A co bychom byli rádi, aby si o tom myslel soud. A soud se ptá: „Co si vlastně o sobě myslíte?“ … ale to jsme zabrousili někam úplně jinam.
E-mail je tedy dostatečný důkaz o existenci smlouvy mezi účastníky, reklamaci, změně podmínek smlouvy, výpovědi smlouvy, konkrétním ujednání mezi obchodními partnery apod. Jakékoliv tvrzení u soudu lze podepřít e-mailem.
A že jde e-mail lehce zfalšovat, a tedy u soudu lhát? Inu a co nejde hůře či lépe zfalšovat? Je tedy na tom, kdo z falšování druhou stranu nařkne, aby prokázal, jak ten mail vypadal doopravdy. Lze též namítat, že mail nebyl doručen nebo že byl poslán na adresu, na kterou maily mezi stranami obvykle chodily. I to jsem zažil a je vždy na prokázání opaku té které strany, jak to doopravdy bylo.
Další rady a zkušenosti, které se vám při podikání a životě vůbec hodí, najdete ve videokurzu Jak na smlouvy jednoduše